Proč se patnáctiletý kluk sebere a jde na kole do Marseille? Protože může. A třeba se po přečtení téhle knihy seberete, namažete řetěz, sbalíte náhradní duše a větrovku a vyrazíte přes Alpy taky. Cyril ovšem nejede jen tak, putuje za rodinnou historií, každý den pilně posílá pohledy a kromě toho kousek od Interlakenu potká Geneviève, která je chytrá, vtipná a umí jezdit na kole bez držení.
Smutný příběh smutného dinosaura, který často plakal. Nevěděl proč. Ale když to s ním špatně dopadlo, ani se moc nedivil.
Příběh pána, který jen tak při snídani začal škytat. A nepřestal. Škytal ve dne, škytal v noci, škytal když jedl, škytal když čůral i když spal. Ze škytání vytvořil pěkné podnikání. Zestárnul a umřel.
Je v pořádku někoho mít rád – a je v pořádku někoho rád nemít. Karlíček a vosy nemohou jeden druhého vystát, ale i tak dokážou žít v jednom lese spolu a pomáhat si, když je to potřeba. Jednu zimu museli Karlíček s vosí královnou strávit v jedné místnosti: nezačali se mít rádi, ale naučili se vzájemnému respektu.
Někdo má sourozence, někdo má psa, někdo má rybičky. Mína má Zvíře.
Co o něm říct, když je každý den jiné? Snad jen, že bývá občas mrzuté. Nebo růžové. Nebo veršuje. Někdy je zlomyslné. Jindy se tulí. Nebo má drápy. Bývají s ním starosti. Pokaždé je to ale nejlepší kamarád. A aby bylo jasno – není vidět.