Větrné mlýny jsou zvláštní stavení, a tak není divu, že v nich a kolem nich žijí zvláštní tvorové: bytosti soumraku, u kterých se člověk nemůže dopočítat očí, sečtělá a moudrá hospodářská zvířata nebo sádroví trpaslíci. S těmi všemi se potkává Rozára i Černý Petr a společně prožívají veselé i děsuplné chvilky, hledají sebe sama, nalézají poklad pod vlastním prahem a nakonec jeden starý a zanedbaný mlýn opraví a zvelebí.
Vedle tajuplného a zároveň humorného příběhu kniha prostřednictvím krátkých vložených kapitol nabízí vhled do historie větrných mlýnů, jejich fungování i zobrazení v literatuře u nás i ve světě. Navíc díky promyšlené grafické úpravě a ilustracím navozuje pocit, že vítr zabloudil i na její stránky, kde rozfoukal nadpisy a mezi některé odstavce rozsypal trochu mouky.

Nejen u nás, i na planetě Praminda má velkou důležitost hláska Ř. Dvojčata Kařut a Řabach si musejí pohlídat nejen ji, ale také jeden druhého. Jak to dopadne s uneseným Kařutem? Najdou jeho blízcí cestu k Hoře zapomnění? A kdo je strašlivý Hun-gen-dung? Napínavé dobrodružství i veselé putování do temné sluje a zpátky domů začínají.

Sbírka básní, při jejichž čtení se člověk někdy baví, jindy zalyká nostalgií a občas jej i zamrazí. Podle toho, jestli si autor zrovna hraje se slovy, vzpomíná na dětství u babičky na půdě, nebo poukazuje na společenské problémy, jakými je bezdomovectví nebo nezájem rodičů o děti.

Vaření, které bude děti bavit. Čtenáři-kuchtíci si zahrají jednohubkové piškvorky, potopí soupeřovy vaflové lodě nebo si z bílé čokolády vyrobí jedlé křídy. Recepty doplňují fotografie, na kterých mořem může být modrý ubrus a sněhovou závějí hromada cukru.

Výpravně provedená encyklopedie nejrůznějších oblastí lékařství a srovnání historického a současného přístupu. Čtenáři se tak dozvědí, jak se chirurgie vyvinula od pravěké trepanace k narkóze a transfuzi krve anebo že proti moru se dnes místo sebemrskačství a bezhlavého útěku bojuje moderními antibiotiky. Bohatě ilustrovaná kniha tak nabízí vhled do lékařské profese i do jejího vývoje od pravěku po současnost a po jejím přečtení si leckdo uvědomí, že jít dnes k zubaři není zdaleka taková hrůza jako před dvěma sty lety...

Koho neodradí morbidní název, může se těšit na zákulisí Národního divadla, ventily trubky, broučky v láčce masožravé rostliny i zařízení na sběř moči ve skafandru. Hádankou uvedené ilustrace věcí, zvířat i budov s mnoha vedlejšími mikropříběhy a s rozkládacími stránkami odhalujícími to, co bývá obyčejně skryto uvnitř.

Všechny zlobit je možná ze začátku zábava, ale když se s vámi potom nikdo nebaví a jste pořád sami, tak už to není nic moc. Proto se hraboš Dageš rozhodl, že se se syslem Mapíkem bude radši kamarádit. Velké vyprávění o jejich velkém přátelství, o výpravách do vesmíru i do Monte Carla a nakonec i o velké zkoušce, kterou jim připravila zima.

Každý dům má kromě adresy i svůj příběh. Někdo ho postavil, někdo v něm žil, myl okna, psal domácí úkoly a vysadil stromy v zahradě. V každé ulici musel stát jeden dům jako první a každá prababička byla jednou malá holka. Dorotka nad tím nikdy nepřemýšlela, dokud nepotkala podivné obří pachole. Vyprávění o domě na Letné od jeho postavení až do dnešních dnů, o tom, s čím si prababičky hrály a jak jezdili dědečkové na prázdniny.

Kravička dělá bů, pejsek dělá haf haf. Hm. Neba? Neba. Co takhle si radši počíst o tom, jak v lese tlejí opadané listy a jak si nalovit živé brouky na kousek syrového masa, prohlédnout si, jak vypadá noha žáby a kdo si nejradši pochutná na myšce?
A vlastně i na ty zvířecí zvuky dojde: no kdo by se nechtěl naučit RRR-ČAFČAFČAF RAJČÁK?
Myšku a její Hravouku najdete i na tabletech a v počítačích jako aplikaci ke stažení na www.hravouka.cz. Ale hlavně venku v přírodě!

Kuba má tubu. Hraje na ni rád a dobře. Když ale jednou utíká před zlými spolužáky, ocitne se v podmetru. V jeho kulisách se odehrává příběh o ztracené tubě, kterou Kubovi z oddělení Ztrát a nálezů vrátí až vládce podmetra Tatubahn.
Velký formát knihy dá vyniknout kolážovitým ilustracím, nicméně ještě více zaujme uhrančivá logika textu vysvětlující fungování podmetra, jehož obyvatelé vyrážejí mimo špičku zalidňovat peróny a dělat zmatky na přestupech, aby se cestující v podzemí necítili osamělí.

„Být jediný, kdo něco umí, není žádná zábava,“ řekl si Ipsík, vzdělaný lýkožrout smrkový (Ips typographus), a naučil číst a psát všechny larvičky v celé kolonii. Když pak přiletěl strakapoud a Ipsíka odnesl, věrní žáčkové na jeho počest začali pod kůru krasopisně vykousávat kroniku lýkožroutího rodu.

Knížka česko-francouzských palindromů, tedy slov, která můžete číst popředu i pozpátku. Autoři nenabízejí příběh připravený ke konzumaci, ale inspiraci v podobě mnohasmyslných obrázků, které vystupují z teplocitlivého papíru a propojují jak francouzský význam s významem jeho českého dvojčete, tak významy jednotlivých slov napříč stránkami.

Knížka o vynálezech, při jejímž vzniku se zapotili i pobavili nejen autor veršů a ilustrátorka, ale také grafička. Každý z 53 vynálezů je představen jednou z 10 básnických forem a navíc v zajímavém grafickém provedení: jednou je text přímo součástí obrázku, jindy se písmenka sesypou, jsou odulá nebo naopak prťavá, vlní se podle tvaru vynálezu.

Knížka Kláry Pondělíčkové formátu koupelnové dlaždičky s pastelkovými ilustrace Andrey Tachezy ozvláštněnými kolážemi, díky kterým z knížky přímo vystupují včely, ptáčci, medvědi i planety. Nazmar nepřišly výstřižky z map ani obyčejný čtverečkovaný nebo linkovaný papír, ať už jako parkety, nebo na místech, kde byste je nečekali.

Medvěd se rád předvádí, liška je zas dramaqueen, medvěd chce večeři a liška není žádná domácí puťka. Medvěd má lišku rád. A liška má ráda medvěda. Přesto to neznamená, že by to spolu měli vždycky jednoduché.
Hravá a milá knížka pro všechny medvědy a lišky, nejen pro rodiče našich nynějších i teprve budoucích čtenářů.

Útlá knížka vázaná v šedém plátně s obálkou bez obrázku může vypadat snad až příliš usedle. Na jejích stránkách s vínovou ořízkou však ožívá v morbidním humoru a rozverných perokresbách koleno, které samo světem jde.

Slavná hornická balada o neštěstí a bídě umocňované lidskou lhostejností vázaná v tmavošedém plátně. Pochmurné, došeda laděné ilustrace sirot jako by sám starý Magdon načrtl uhlem, který se mu stal obživou i záhubou jeho ženy.