Cesta po Anglii se zastávkami v Buckinghamském paláci u královny, v Liverpoolu u The Beatles a v Hyde Parku u Petra Pana. Pro Mikuláše na křídlech jeho malého letadla, pro čtenáře alespoň na stránkách plných ilustrací i místopisných vysvětlivek.

Všechny zlobit je možná ze začátku zábava, ale když se s vámi potom nikdo nebaví a jste pořád sami, tak už to není nic moc. Proto se hraboš Dageš rozhodl, že se se syslem Mapíkem bude radši kamarádit. Velké vyprávění o jejich velkém přátelství, o výpravách do vesmíru i do Monte Carla a nakonec i o velké zkoušce, kterou jim připravila zima.

Proč se patnáctiletý kluk sebere a jde na kole do Marseille? Protože může. A třeba se po přečtení téhle knihy seberete, namažete řetěz, sbalíte náhradní duše a větrovku a vyrazíte přes Alpy taky. Cyril ovšem nejede jen tak, putuje za rodinnou historií, každý den pilně posílá pohledy a kromě toho kousek od Interlakenu potká Geneviève, která je chytrá, vtipná a umí jezdit na kole bez držení.

Pohled na dějiny minulého století optikou jedné rodiny, která sleduje z balkonu své chaty v srdci Čech postupně německé i sovětské tanky a z dočasné emigrace v Západním Německu prvního člověka na Měsíci. Ve vyprávění i kolážových ilustracích se tak protínají individuální a místní osudy s událostmi celonárodního významu, doplněnými vysvětlivkami historických faktů i rodinných zvláštností.

Příběh chlapce, jehož otec odcestoval za prací, a nechal tak Fánka jen s ustaranou maminkou a jeho dětskými sny. Sny, které na každé stránce vystupují z ilustrací drobnými zlatými detaily.

Skrze příběh dvou školáků se v knize čtenáři seznámí s různými vzrušujícími postupy při fotografování, s fotoaparáty, objektivy, temnou komorou, ale také s historií.

Myška si ořezala tužku a s cestovním deníkem vyrazila na cestu. A co že si do něj zapisovala? Trasy stěhovavých ptáků, tvary rozvětvených kořínků, čárky za každou padající hvězdu. Ale i smutek z odpadků nebo špinavé vody v potoce.
Tak kdo si teď sedne s jejím deníkem do křesla a kdo z něj radši vytrhne jen pár stránek s návodem na sestavení úpravny vody nebo odlévání zvířecích stop, nacpe si je do kapsy a hned tohle všechno poběží vyzkoušet?

Pokračování přírodovědného vyprávění z knihy Hravouka, tentokrát i s otázkami a stolní hrou na předsádce.

Je v pořádku někoho mít rád – a je v pořádku někoho rád nemít. Karlíček a vosy nemohou jeden druhého vystát, ale i tak dokážou žít v jednom lese spolu a pomáhat si, když je to potřeba. Jednu zimu museli Karlíček s vosí královnou strávit v jedné místnosti: nezačali se mít rádi, ale naučili se vzájemnému respektu.

„První sníh je čarodějný, nikdo nezůstane stejný.“ Štěpán a Anežka se nemůžou dočkat až nasněží. Jednoho rána je konečně překvapí světlo za oknem a radostně běží ven. Tam, kde byl trávník, je najednou nedohledná bílá pláň. Sněhovou zemí se vezou na medvědím hřbetu. Co se to tam v dálce třpytí? A je první sníh opravdu kouzelný?

Větrné mlýny jsou zvláštní stavení, kolem nichž žijí zvláštní tvorové. Vedle příběhu o hledání sebe sama a nalezení pokladu pod vlastním prahem kniha nabízí vhled do historie a fungování větrných mlýnů a navozuje pocit, že vítr zabloudil i na její stránky, kde rozfoukal nadpisy a rozsypal trochu mouky.

Nejen u nás, i na planetě Praminda má velkou důležitost hláska Ř. Dvojčata Kařut a Řabach si musejí pohlídat nejen ji, ale také jeden druhého. Jak to dopadne s uneseným Kařutem? Najdou jeho blízcí cestu k Hoře zapomnění? A kdo je strašlivý Hun-gen-dung? Napínavé dobrodružství i veselé putování do temné sluje a zpátky domů začínají.

Sbírka básní, při jejichž čtení se člověk někdy baví, jindy zalyká nostalgií a občas jej i zamrazí. Podle toho, jestli si autor zrovna hraje se slovy, vzpomíná na dětství u babičky na půdě, nebo poukazuje na společenské problémy, jakými je bezdomovectví nebo nezájem rodičů o děti.

Vaření, které bude děti bavit. Čtenáři-kuchtíci si zahrají jednohubkové piškvorky, potopí soupeřovy vaflové lodě nebo si z bílé čokolády vyrobí jedlé křídy. Recepty doplňují fotografie, na kterých mořem může být modrý ubrus a sněhovou závějí hromada cukru.

Kravička dělá bů, pejsek dělá haf haf. Hm. Neba? Neba. Co takhle si radši počíst o tom, jak v lese tlejí opadané listy a jak si nalovit živé brouky na kousek syrového masa, prohlédnout si, jak vypadá noha žáby a kdo si nejradši pochutná na myšce?
A vlastně i na ty zvířecí zvuky dojde: no kdo by se nechtěl naučit RRR-ČAFČAFČAF RAJČÁK?
Myšku a její Hravouku najdete i na tabletech a v počítačích jako aplikaci ke stažení na www.hravouka.cz. Ale hlavně venku v přírodě!

Volným pokračováním knihy je Hravocesta, tentokrát i s otázkami a stolní hrou na předsádce.

Medvěd se rád předvádí, liška je zas dramaqueen, medvěd chce večeři a liška není žádná domácí puťka. Medvěd má lišku rád. A liška má ráda medvěda. Přesto to neznamená, že by to spolu měli vždycky jednoduché.
Hravá a milá knížka pro všechny medvědy a lišky, nejen pro rodiče našich nynějších i teprve budoucích čtenářů.

Kuba má tubu. Hraje na ni rád a dobře. Když ale jednou utíká před zlými spolužáky, ocitne se v podmetru. V jeho kulisách se odehrává příběh o ztracené tubě, kterou Kubovi z oddělení Ztrát a nálezů vrátí až vládce podmetra Tatubahn.
Velký formát knihy dá vyniknout kolážovitým ilustracím, nicméně ještě více zaujme uhrančivá logika textu vysvětlující fungování podmetra, jehož obyvatelé vyrážejí mimo špičku zalidňovat peróny a dělat zmatky na přestupech, aby se cestující v podzemí necítili osamělí.

„Být jediný, kdo něco umí, není žádná zábava,“ řekl si Ipsík, vzdělaný lýkožrout smrkový (Ips typographus), a naučil číst a psát všechny larvičky v celé kolonii. Když pak přiletěl strakapoud a Ipsíka odnesl, věrní žáčkové na jeho počest začali pod kůru krasopisně vykousávat kroniku lýkožroutího rodu.

Knížka česko-francouzských palindromů, tedy slov, která můžete číst popředu i pozpátku. Autoři nenabízejí příběh připravený ke konzumaci, ale inspiraci v podobě mnohasmyslných obrázků, které vystupují z teplocitlivého papíru a propojují jak francouzský význam s významem jeho českého dvojčete, tak významy jednotlivých slov napříč stránkami.

Knížka o vynálezech, při jejímž vzniku se zapotili i pobavili nejen autor veršů a ilustrátorka, ale také grafička. Každý z 53 vynálezů je představen jednou z 10 básnických forem a navíc v zajímavém grafickém provedení: jednou je text přímo součástí obrázku, jindy se písmenka sesypou, jsou odulá nebo naopak prťavá, vlní se podle tvaru vynálezu.

Každý dům má kromě adresy i svůj příběh. Někdo ho postavil, někdo v něm žil, myl okna, psal domácí úkoly a vysadil stromy v zahradě. V každé ulici musel stát jeden dům jako první a každá prababička byla jednou malá holka. Dorotka nad tím nikdy nepřemýšlela, dokud nepotkala podivné obří pachole. Vyprávění o domě na Letné od jeho postavení až do dnešních dnů, o tom, s čím si prababičky hrály a jak jezdili dědečkové na prázdniny.

Výpravně provedená encyklopedie nejrůznějších oblastí lékařství a srovnání historického a současného přístupu. Čtenáři se tak dozvědí, jak se chirurgie vyvinula od pravěké trepanace k narkóze a transfuzi krve anebo že proti moru se dnes místo sebemrskačství a bezhlavého útěku bojuje moderními antibiotiky. Bohatě ilustrovaná kniha tak nabízí vhled do lékařské profese i do jejího vývoje od pravěku po současnost a po jejím přečtení si leckdo uvědomí, že jít dnes k zubaři není zdaleka taková hrůza jako před dvěma sty lety…

Knížka Kláry Pondělíčkové formátu koupelnové dlaždičky s pastelkovými ilustrace Andrey Tachezy ozvláštněnými kolážemi, díky kterým z knížky přímo vystupují včely, ptáčci, medvědi i planety. Nazmar nepřišly výstřižky z map ani obyčejný čtverečkovaný nebo linkovaný papír, ať už jako parkety, nebo na místech, kde byste je nečekali.

Koho neodradí morbidní název, může se těšit na zákulisí Národního divadla, ventily trubky, broučky v láčce masožravé rostliny i zařízení na sběř moči ve skafandru. Hádankou uvedené ilustrace věcí, zvířat i budov s mnoha vedlejšími mikropříběhy a s rozkládacími stránkami odhalujícími to, co bývá obyčejně skryto uvnitř.

Útlá knížka vázaná v šedém plátně s obálkou bez obrázku může vypadat snad až příliš usedle. Na jejích stránkách s vínovou ořízkou však ožívá v morbidním humoru a rozverných perokresbách koleno, které samo světem jde.

Slavná hornická balada o neštěstí a bídě umocňované lidskou lhostejností vázaná v tmavošedém plátně. Pochmurné, došeda laděné ilustrace sirot jako by sám starý Magdon načrtl uhlem, který se mu stal obživou i záhubou jeho ženy.