Diktáty nejsou jen vířící výři a víly vinoucí věnce, ale i svébytné texty se zvláštní poetikou, vystavěnou kolem záludných pravopisných a gramatických úkazů. Právě sešit téměř sto let starých diktátů z jedné podkarpatské školy inspiroval básníka Petra Borkovce k napsání nové sbírky pro děti; básně kromě diktátových nálad vycházejí také ze souboru dvaceti asambláží Andrey Tachezy, v nichž se potkávají krabičky s cizokrajnými nápisy, roztodivné porcelánové úlomky i věkem osleplá sklíčka.

Může konkurz na nejsilnějšího muže svět vyhrát kuřátko? Co se může stát, když si jako kluk hrozně moc přejete knír? Jaké to je, být reportérem cestujícím po světě za nejrůznějšími katastrofami? K čemu jsou kamarádi? Můžou Zemi na vesmírné olympiádě reprezentovat i zvířata? A co se stane, když zapomenete z vlaku vystoupit a dojedete až na Konečnou? Šest veselých pohádek o zvířatech i lidech kromě zábavy přináší i jemně ironické postřehy k naší civilizaci.

Kdyby nebyl Azilo Bazileus králem, říkalo by se mu všelijak. Vzteklý mrňous. Mrňavý vztekloun. Že ale králem je, říká se mu král. A takový král se pořád jenom vzteká, poroučí, vymýšlí si a rozdává kruté tresty. Nechají si to jeho poddaní líbit? Budou tiše trpět, nebo se králi postaví? A může být z Azilo Bazilea nakonec přece jenom dobrý král?